Máme to štěstí, že můžeme porovnat takovou drobnost, jako je státní pohřeb v Severní Koreji a u nás.
Na obou stranách zemřela prezidentská osobnost a to dokonce pár hodin po sobě.
Naše štěstí spočívá v tom, že jsme mohli sledovat a prožívat tuto událost z našeho břehu.
U nás bylo z odchodu Václava Havla hodně lidí smutných, měli ho upřímně rádi, vážili si ho a něco pro nás udělal.
Proto pro něho tolik lidí spontánně a skutečně truchlilo.
Je sice pravda, že se po té události opět vyrojilo množství pomlouvačných pamfletů a jeden z nich mne dokonce skutečně na chvíli vykolejil, ale asi každý velký člověk má nepřátel úměrně velikosti své osobnosti.
Až se nechce věřit, jaké konstrukce lidi dokážou zplodit-ale nebudu odbíhat.
Na druhé straně zemřel Kim Čong Il a už sledování projevů smutku v Severní Koreji vyvolávalo značně rozporuplné pocity.
Nad křečovitými výjevy s pláčem, hysterií, květnatými projevy, přehnaným zoufalstvím a vůbec velice přehrávanými scénami se člověk musel zamyslet.
Dělají to proto, aby se zavděčili režimu?
Nebo přímo musejí a jsou pod kontrolou?
Jsou propagandou tak zmagoření, že skutečně něco takového takhle prožívají a že ten tyran byl pro ně Velký Otec jako Klekí Petra?
Nebo je to tak strašně jiná kultura a mentalita, že jen našinci připadá nepřirozené to, co je u nich normálním projevem?
No a dnes už je jasno.
Ten, kdo si dostatečně nerval vlasy, hystericky neřval, nepadal do mdlob z té ztráty a nebo aspoň nemumlal dostatečně důvěryhodně:“Co já si teď počnu!?“, ten má průšvih. Nemalý.
Takový zavrženíhodný živel, který nepochopil a dostatečně neprojevil své osobní zoufalství-bude potrestán.
Minimální trest je půl roku v pracovním lágru.
To je klasická komunistická metoda, jak upevňovat tu správnou svobodu a demokracii vedenou tím jediným správným směrem.
Lidé jsou tam na tom podstatně hůř, než v Egyptě, Libyi, či jinde, kde probíhají arabské boje za svobodu.
Nemají totiž internet, takže vůbec netuší, která bije.
Neví to ani většina pohlavárů.
Ale zaručeně to ví nový generalissimus Kim Čong Un, protože ten studoval v západní civilizaci.
A už proto dobře ví, proč v jeho zemi ještě dlouho internet nebude.
A také jsem pochopil, proč do Severní Koreje poslal honem horlivou kondolenci náčelník českých komančů Vojtěch Filip.
Dostal zřejmě strach, že ho taky pozorují a že by si pro něj bratři soudruzi z Koreje mohli přijet.
Takže se jeho charakterní počin dá lidsky pochopit - je to hlava…
.......................................................................................................................................................................
Ano-mají pravdu všichni neomylní pilní kritici, kteří neprováhají žádnou příležitost k tomu, je-li možno si čutnout...skutečně jsem v úvodu článku zmínil omylem Jižní Koreu namísto Severní.
Nicméně-v dalším textu byla psáno správně, tak těm opupínkovaným doporučuji tekutý pudr a jižním korejcům posílám vzdušnou omluvu.
Ale že tady těch hladových supů je...:-)
