Pojem „černá svině“ si naopak dnes už nedovolí vyslovit téměř nikdo, protože to už by byl přirozeně rasismus a to se nesmí.
No ale…
Bílá svině bude patrně samice vepře domácího, která se jeví býti velice užitečnou, neb skýtá mnohé pochutiny, spolehlivě za přátelského pochrochtávání zlikviduje zbytky jídla a navíc je značně inteligentní a biologicky člověku rovněž velmi blízká.
Pomáhá tedy vědcům a lékařům v mnoha ohledech.
Černá svině (bachyně) pak bude pochopitelně samice prasete divokého zvaného též „černá zvěř“.
Žije divoce v přírodě a zejména v posledních letech se u nás velmi přemnožila.
Množí se totiž překotně a téměř nemá přirozeného nepřítele, ani predátora. Zejména v dospělosti je značně nebezpečná.
Stává se nevítaným návštěvníkem u lidských obydlí (zejména pod rouškou tmy), kde plení zahrádky, záhony, nebo i golfová hřiště.
Dokáže napáchat značné škody a bez vyjímky vždy po její návštěvě zůstane všude absolutní bordel, protože zničí vše, co se zničit dá.
Přínos druhu však nevidím nikterak překotný, protože v přiměřené míře sice pochopitelně do vyvážené přírody patří, ale současný stav už se tak nejeví a tu si černá zvěř bere stejně vše, co chce a potřebuje.
Nezastaví ji ani ploty, ohrady, ohradníky…
Lidé se bojí i chodit se psy na procházku a ozbrojují se obrannými spreji a plynovými zbraněmi.
A není divu, protože taková černá svině je (zvlášť když se může odvolat na přítomnost potomstva) velmi důrazná až nebezpečná.
Bílá svině se v klidu pohybuje ve vymezeném prostoru a počká si, až co na ni zbude.
Když má velký hlad, tak sice vydává jakési zvuky, ale to bývá většinou vše.
Inu-prasata jsou různá…
